Vítejte!

 
Jsem amatérský pozorovatel oblohy, nadšencem pro astronomii a sleduji kosmonautické dění.

Vesmír je úchvatný a vzdálenosti v něm si lze jen stěží představit. Pokud vezmeme v úvahu, že 1 světelný rok se rovná přibližně 9,5 biliónům kilometrů a vzdálenost od Země na jakoukoli stranu pozorovatelného vesmíru se pohybuje okolo 46,5 miliard světelných let, přičemž jeho průměr činí zhruba 93 miliard světelných let, pak je zřejmé, že výsledné číslo převedené na kilometry bude obrovské. A to je něco, co mě nikdy nepřestane fascinovat. Je to tak neskutečně daleko, že je nemožné tuto vzdálenost překonat. S raketami dnešní úrovně bychom tam nedoletěli, ani pokud bychom cestovali rychlostí světla - téměř 300 tisíc kilometrů za vteřinu. Za 1 hodinu bychom tak urazili téměř 1,1 miliardy kilometrů. A co se skrývá za touto hranicí? To zůstává záhadou. Světlo z těchto neuvěřitelně vzdálených míst nemělo dost času, aby se dostalo k nám na Zemi. Takže i kdyby lidstvo bylo věčné a existovalo navždy, vždycky tu bude neznámý počet míst ve vesmíru, o kterých nebudeme vědět a ani je neuvidíme. Ačkoliv se pozorovatelný vesmír zdá být nekonečný, ve skutečnosti může být pouze malou částí celého vesmíru, který můžeme vidět. Existuje možnost, že v současnosti je celý vesmír 150 triliardkrát větší než pozorovatelný vesmír.

━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━

rychlost světla = 1 079 252 848,8 km/h
1 světelný rok = 9,5 biliónů km
pozorovatelný vesmír = 46,5 miliard světelných let

 

rychlost světla = 1 079 252 848,8 km/h
1 světelný rok = 9,5 biliónů km
pozorovatelný vesmír = 46,5 miliard svět

 

JAK VESMÍR SKONČÍ?

 
 

Podle všeho je obloha tiché a pokojné místo. Ve skutečnosti se tam ale vyskytují síly, které ji pohánějí k zániku. Minulost vesmíru spočívá v boji mezi temnou hmotou a temnou energií. Tyto dvě síly stojí proti sobě. A tak jako minulost vesmíru, tak i jeho konečný osud jsou skutečně utkáním mezi těmito dvěma silami. Temná hmota udržuje vesmír pohromadě, zatímco temná energie usiluje o jeho roztrhání. Předpokládá se, že boj mezi temnou hmotou a temnou energií bude pokračovat po miliardy let a lidstvo nebude na Zemi dávno existovat, až nastane úplný konec. K jeho zániku by mohlo dojít nejdříve za 30 miliard let. Zažije toho tedy ještě hodně. Ve věku 13,8 miliardy let je náš vesmír stále mladý.

 
━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━

1. VELKÝ KŘACH

Pokud zvítězí temná hmota, vesmír se nebude rozpínat, ale naopak smršťovat. Vesmír se vrátí do své původní podoby před Velkým třeskem. Smrskne se do jednoho bodu.

━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━

2. VELKÉ ROZERVÁNÍ

Pokud bude kosmu vládnout temná energie, proces rozpínání zesílí natolik, že vesmír skončí roztrháním sebe sama, včetně atomů.

━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━

3. VELKÉ OCHLAZENÍ

Je možné, že síla temné energie získá navrch. Vesmír se bude navždy rozpínat, ale v pomalejším tempu, tudíž by se neroztrhal na kusy. Jednoho dne ale budou všechny částice ve vesmíru od sebe natolik vzdálené, že se už nikdy nic nestane. Vesmír ovládne temnota a mráz.

Září 1999, 2023 a 2099

 
Víte, že 29. 9. 2099, tedy 100 let od mého narození, bude Měsíc ve fázi úplňku? Ten nadcházející v roce 2023 připadá rovněž na 29. září a nastane přesně v 11:57 SELČ. Bude možné pozorovat dvojici plynných obrů - planety Jupiter a Saturn, hvězdokupu Plejády i nejjasnější hvězdy zářijové oblohy, včetně Letního trojúhelníku nad našimi hlavami a v průběhu nočních a ranních hodin také Zimního mnohoúhelníku nad východním obzorem spolu s hvězdným kandidátem na Zemi nejbližší supernovu v naší galaxii Mléčné dráhy - hvězdou Betelgeuse v souhvězdí Orionu, která upoutala moji pozornost a fascinuje nejen mě, ale také astronomy. Z pohledu vesmíru je skutečně otázkou času, kdy se tak stane. Může k tomu dojít v řádu několika desítek let. A nutno říci, že budeme zavčasu varováni částicemi zvané neutrina, které od ní přiletí. Pokud budou zachycena, lze očekávat explozi hvězdy jako supernovy během několika příštích hodin nebo budoucích dnů, přičemž obava, že bychom toto velkolepé představení zmeškali, rozhodně není na místě, neboť viditelnost supernovy se odhaduje až na dobu jednoho roku. Bude ji možné sledovat na denní obloze a v noci zazáří jako Měsíc v úplňku. Stalo by se tak po více než 400 letech a šlo by jistě o nejúžasnější vesmírnou událost v historii lidstva. Je však velkou neznámou, zda na jejím místě zůstane neutronová hvězda (tzv. pulsar) nebo černá díra, jež patří mezi nejhustší a nejextrémnější objekty ve vesmíru. A jejich zánik? Neutronová hvězda se obvykle zhroutí do černé díry. Ty se postupně vypařují, nicméně jde o časové měřítko, které si nelze představit. Budoucnost za kvadriliony let! V tomto měřítku i černé díry začínají mizet.
 

Hvězda Stephenson 2-18

 

Stephenson 2-18 je doposud největší známá hvězda ve vesmíru. Nachází se v souhvězdí Štítu ve vzdálenosti 19,5 tisíce světelných let od Země a je 440 000krát jasnější než Slunce.